Petr Novák
Petr Novák byl český zpěvák a hudební skladatel, který se narodil 6. září 1945 v Praze. Neodmaturoval, neboť byl vyloučen z gymnázia. V hudbě byl samoukem. V roce 1963 založil s přáteli skupinu George and Beatovens, s níž ve sklepě nahrál několik písniček. Dvě z nich pak publicista Jiří Černý vybral do svého rozhlasového hudebního pořadu Houpačka. Skladba Já budu chodit po špičkách se okamžitě stala velkým hitem.
V roce 1966 se stal členem skupiny Flamengo, s níž vydal svůj první singl Já budu chodit po špičkách a píseň Povídej. O rok později se jeho píseň Náhrobní kámen umístila na 1. příčce v anketě Zlatý slavík. V témže roce Novák obnovil skupinu George and Beatovens a nahrál s ní další úspěšné skladby, mezi nimiž byla například píseň Klaunova zpověď. V roce 1969 vyhlásil na soutěži Bratislavská lyra minutu ticha za upáleného Jana Palacha. Před oficiálním zákazem umělecké tvorby ho zachránila pouze jeho velká popularita.
V roce 1971 se skupina George and Beatovens opět rozpadla a Petr Novák se vydal na sólovou pěveckou dráhu. Po událostech roku 1968 vydal v nakladatelství Panton singl, pro který Ivo Plicka upravil a aktualizoval text jedné jejich společné, do té doby nikdy nezveřejněné skladby. Nová verze dostala název Den štěstí, jelikož ještě před schválením k nahrávání musel Ivo Plicka text několikrát upravit tak, aby vyhovoval požadavkům schvalovací komise, a celá píseň tak ztratila svůj politický náboj. Oba autoři se proto rozhodli píseň zakončit speciálním zvukovým efektem - v závěru skladby zazněla střelba z kulometu a výbuchy granátů. Deska se sice objevila na pultech prodejen, ale po její rozhlasové premiéře byla z prodejen stažena. Novák byl pak donucen oficiálně ukončit spolupráci s Ivo Plickem.
V prosinci roku 1974 měl Novák vážnou automobilovou nehodu, při níž málem přišel o nohu. Od poloviny 70. let se pak stále častěji objevoval v Československé televizi a opět obnovil skupinu George and Beatovens, tentokrát ale jen pod zkráceným názvem G+B. Úspěch se znovu dostavil s písněmi Co je to láska, Hvězdičko blýskavá nebo Přátelství na n-tou. V polovině 80. let pak Novák začal přemýšlet o ukončení své hudební kariéry. Jeho blízcí ho však od tohoto záměru odradili.
Od začátku 90. let koncertoval se zpěvákem Karlem Kahovcem, s nímž v 60. letech účinkoval ve skupině Flamengo. V 90. letech natočil jediné a zároveň poslední řadové album s názvem Dávné sliby. Byl si ale vědom, že desce se nepodařilo získat takový zájem posluchačů jako skladbám, které v minulosti napsal s textařem Ivo Plickou. Když skupina Olympic dostala nabídku koncertovat ve Švýcarsku, kde tehdy Ivo Plicka žil, rozhodl se proto odjet také. Po švýcarském koncertě ale nejel s Petrem Jandou a dalšími do hotelu, nýbrž navštívil Iva Plicku v jeho domě ve Wallisellenu, kde se oba umělci domluvili na další spolupráci. Jejich plány se ale nikdy realizace nedočkaly, neboť nadaný přerovský rodák 19. srpna 1997 zemřel. Příčinou smrti byl údajně srdeční kolaps a celkové vyčerpání organismu. Existuje však podezření, že zemřel na otravu neznámou látkou.
Po celý život bojoval Petr Novák s velmi špatným zdravotním stavem. Hodně kouřil a pil, mnohokrát musel být hospitalizován. Měl odpor k jídlu a dá se říci, že trpěl mentální anorexií. Měl problémy s chůzí, koncem 80. let spadl ze schodů a zlomil si nohu v krčku. Jeho zdravotní stav velmi zhoršila rozsáhlá trombóza v dolních končetinách. Několik týdnů před smrtí musel od lékařů dostávat injekce, aby dvouhodinová koncertní vystoupení vůbec vydržel. Jedním z jeho posledních koncertů bylo kostelní vystoupení, na kterém za doprovodu kytary a violy odehrál své největší hity.
