Víš, co je pláč
a proč hořce chutná,
proč moje tvář
zdá se být smutná.
Láska mi odešla
a já tu po ní mám
jen pár bláhových snů
a sedm prázdných
a sedm prázdných dnů.
Tichem a tmou
kroky mi znějí,
to slzy jdou,
ruce se chvějí.
Láska se nevrací,
já ji už nečekám,
jen sním pár hloupých snů
a sedm prázdných
a sedm prázdných dnů.
Vím, co je pláč,
chodím s ním spát,
znám každou tvář,
která se chodí do mých snů smát.
Láskou prý žít
může jen hloupý,
kdo ji chce mít,
ať si ji koupí.
Může jí zahodit,
když jí má ráno dost,
zbyde jen trocha snů
a sedm prázdných
a sedm prázdných dnů.
