Politý stůl ubrus se válí po koberci točí se gramofon a píseň voní sýrem mluvíme jeden o druhém o vládě o umělcích jako vodku a pivo mícháme válku s mírem Mizerná nálada zanechala stopy v blátě veel jsi do pokoje pro nezvané hosty na hlavě čepici a hvězdu na kabátě vesnicky prostovlasý bez peněz a bosky Hodil jsi do placu ukradenou třídní knihu s maturitní fotkou a podpisem Ahoj tudente ubalili jsme si z novin papirosy smíchu bylo nám líto jak oba dva stárneme Ptal jsem se tě - co dělá Oněgin? a ty na to - co by dělal? ije... a já slyel e si pustil plyn a Pukin z rozmaru a čiré nostalgie emigroval do Klubu Přátel Poezie Na půli cesty mezi peklem a nebem leel jsi pod stolem mezi střepy skla paní Fantasie ti odplácela rány chlebem noc vráela hřeby alkoholu hluboko do těla Vzbudil ses hlukem popelářů v ulicích posnídal tie zbytky včerejího dne nesl kus cesty bandasky dělníkům v modrácích a doufal e ti učitelka historie promine Ráno mne probudilo zahálčivým pocitem z probděné noci a zaspaného dne zíval jsi nade mnou literátským soucitem ratolest těstí zvadne a bolest zůstane Šel jsem kus cesty tajně za tebou v ruce kus preclíku omočeného do medu dával sis guláovku na Hradě na recepci a já za tebou mával nejveseleji jak dovedu Půjdeme spolu po špičkách nesmělí jako tanečnice napůl nazdařbůh a napůl po paměti ztracené rýmy budeme skládat do krabice napůl dospělí a napůl jejich vlastní děti Spánek odnáí tvou podobu sen vypráví tvá slova neznám tvou adresu ale vím e přijde znova budeme jednou stát proti sobě - já tady a ty tam budeme zpívat o době o svobodě oba dva dohromady - a kadý sám