1. Potichu vím, potichu vím, že opouštím kruh jako věčné vězení. Potichu vím, že odpouštím nějak se pořád nic nemění. 2. Potichu vím, že bývají koleje v polích schované. To se jen cesty ztrácejí pořád to bolí, jo a ne. *: I o sto let dál, to potichu vím, bych na stole hrál, jen o trochu míň falešný karty, ty samý karty, ty samý karty I o sto let dál, to potichu vím, nezapomínám, kdo, kdy a s kým rozehrál karty nedohrál karty, ty samý karty. 3. Potichu vím, že opouštím kruh jako věčné vězení. Potichu vím, že odpouštím nějak se pořád nic nemění. R: Pořád tu bude ten lhář pořád tu bude ten lhář co ti pod víčky lehá Pořád tu bude ten lhář pořád tu bude ten lhář co mi pod víčky lehá *: I o sto let dál, to potichu vím... 4. Potichu vím, že opouštím tolik tě bolí mluvení oči z tvých očí nespouštím tolik tě bolí mlčení 5. Potichu vím, že bývají rány co raní zaryté. I když je lidé skrývají karty jsou nahé, odkryté. R: Pořád tu bude ten lhář... *: Ty karty dál nechci hrát, nechci hrát ty karty dál nechci hrát ty karty dál... R: Pořád tu bude ten lhář...