1. Potichu vím, potichu vím, že opouštím
   kruh jako věčné vězení.
   Potichu vím, že odpouštím
   nějak se pořád nic nemění.
   
2. Potichu vím, že bývají 
   koleje v polích schované.
   To se jen cesty ztrácejí
   pořád to bolí, jo a ne.
   
*: I o sto let dál, to potichu vím,
   bych na stole hrál, jen o trochu míň
   falešný karty, ty samý karty, ty samý karty
   I o sto let dál, to potichu vím,
   nezapomínám, kdo, kdy a s kým rozehrál karty
   nedohrál karty, ty samý karty.
   
3. Potichu vím, že opouštím
   kruh jako věčné vězení.
   Potichu vím, že odpouštím 
   nějak se pořád nic nemění.

R: Pořád tu bude ten lhář
   pořád tu bude ten lhář
   co ti pod víčky lehá
   Pořád tu bude ten lhář
   pořád tu bude ten lhář
   co mi pod víčky lehá  
*: I o sto let dál, to potichu vím...
   
4. Potichu vím, že opouštím
   tolik tě bolí mluvení
   oči z tvých očí nespouštím
   tolik tě bolí mlčení
   
5. Potichu vím, že bývají
   rány co raní zaryté.
   I když je lidé skrývají
   karty jsou nahé, odkryté.  
R: Pořád tu bude ten lhář...
 
*: Ty karty dál
   nechci hrát, nechci hrát
   ty karty dál
   nechci hrát
   ty karty dál... 
R: Pořád tu bude ten lhář...