D
1. Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta,
   A7               D
   roubená je stromama.
   D
   Když jdu po ní v létě, samoten na světě,
   A7               D
   sotva pletu nohama.
   G                 D
   Na konci té cesty trnité,
   E7                          A7
   stojí krčma jako hrad, jako hrad.
   D
   Tam zapadli trampi, hladoví a sešlí,
   A7             D
   začli sobě notovat.
 
   D              A7
R: Na hradě Okoři světla už nehoří,
   D         A7           D
   bílá paní šla už dávno spát.
                     A7
   Ta měla ve zvyku, podle svého budíku,
   D         A7           D
   o půlnoci chodit strašívat.
   G                        D
   Od těch dob, co jsou tam trampové,
   E7            A7
   nesmí z hradu pryč, z hradu pryč.
   D                    A7
   O půlnoci v podhradí se šerifem dovádí,
   D            A7         D
   on jí sebral od komnaty klíč.
 
2. Jednoho dne z rána roznesla se zpráva,
   že byl Okoř vykraden.
   Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát odnes,
   nikdo nebyl dopaden.
   Šerif hrál celou noc mariáš
   s bílou paní v kostinci, v kostinci.
   Místo aby hlídal, zuřivě ji líbal,
   dostal z toho zimnici.
 
R: