D
1. Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta,
A                D
roubená je stromama.
D
Když jdu po ní v létě, samoten na světě,
A               D
sotva pletu nohama.
G                 D
Na konci té cesty trnité,
E                           A
stojí krčma jako hrad, jako hrad.
D
Tam zapadli trampi, hladoví a sešlí ,
A              D
začli sobě notovat.
 
   D              A
R: Na hradě Okoři světla už nehoří,
D         A            D
bílá paní šla už dávno spát.
                  A
Ta měla ve zvyku, podle svého budíku,
D         A            D
o půlnoci chodit strašívat.
G                        D
Od těch dob, co jsou tam trampové,
E             A
nesmí z hradu pryč, z hradu pryč.
D                     A
A tak dole v podhradí se šerifem dovádí,
D            A          D
on jí sebral od komnaty klíč.
 
2. Jednoho dne z rána roznesla se zpráva,
že byl Okoř vykraden.
Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát odnes,
nikdo nebyl dopaden.
Šerif hrál celou noc mariáš
s bílou paní v kostinci, v kostinci.
Místo aby hlídal, zuřivě ji líbal,
dostal z toho zimnici.
 
R: