1. sloka:
K Vonáskovům chodívala samá elita,
samej príma tygr, pardál, v hadrech pepita.
Doleva to kroutěj´ s paničkama,
nejradši to válej´ s fabričkama.

refrén.:
Takovýho frajera mě neučte znát,
kterej nosí šísky, patky, na kalhotech štráf,
lakovaný buldočky s gumičkama,
nejradši to válí s fabričkama.

2. sloka:
Když jsem přišla k Vonáskovům do sálu,
sedělo tam moje roští u stolu.
Ňjáká fuchtle se tam na něj věšela
a já na to celá žalná hledět mušela.

refrén:
Takovýho frajera . . .

3. sloka:
A když začala muzika přelíbezně hrát,
přišel pro mě jeden pardál: „jde se tancovat!“
Já mu řekla: „milej pane, to nemůže bejt,
vobjeví se moje roští (a) bude z tebe prejt.“

refrén:
Takovýho frajera . . .

4. sloka:
Já se rychle dekovala při tý pranici,
viděl jsem, jak můj pardál dostal sklenicí.
Pak se do toho z frajerů leckdo zamíchal,
zkrátka zase u Vonásků vybílili sál.

refrén:
Takovýho frajera . . .

5. sloka:
Vod tý doby milujem´ se tuze velice,
samou láskou vyrazil mi vobě sanice.
Toho se má něžná duše sotva nadála,
že bude mít tak fešnýho príma pardála.

refrén:
Takovýho frajera . . .

6. sloka:
A teď už jsme voba starý, dřinou zdrchaný,
za tu dobu upletl mi štyry fakany.
Ale když dem´ k Vonáskovům někdy tancovat,
Muší páni muzikanti zas tu naši hrát.

refrén:
Takovýho frajera . . .