C
1. Jsem doma sám a přesto obklopen
                        Fmi
náramnou spoustou podmanivých žen,
                        C
smějí se na mne ze všech bílých stěn
                 Fmi
tak hloupě a tak mile.
                          C     
Jsou noci, kdy bych umřel pro víru,
                         Fmi  
že jsou tu pro mne a mně na míru,
                     C
škoda že sám je léta z papíru
tu stříhám z dlouhé chvíle.

C7                      F
Chci dát ty dívky tváří ke stěně,
                          Fmi
sotva však začnu, spatřím nechtěně
               C                Gmi
zprávu, jež mi dávno v uších zvoní.
                       F
Na rubu snímků drobnou kurzívou
                         Fmi
v rubrice Různé jen tři slova jsou,
         C                  Fmi6
ohlašují Benefici černých koní.


2. Z rádia zpívaj zlatí slavíci,
z okna vidím starce, kráčí ulicí
jak proti proudu řeky hučící
a neslyší ty hity.

V dostihu světa není favorit,
je černým koněm - ale co má být,
i černí koně mohou zvítězit
a to je důležitý.

Když ani děti už mi nepíší,
když přijde chvíle nouze nejvyšší,
hledá místo, které teplem voní.
Po kostkách dlažby, nebo v závějích
teď půjde za svou zbylou nadějí,
nabízí ji Benefici černých koní.

3. A holka, kterou nikdo neměl rád,
si dala dvěstě fotek udělat,
přečetla třikrát každý inzerát,
co vyšel v Mladém světě.

Jak ale běží týden za týdnem
ptá se, kde jsou ti čtyři v zeleném,
proč mlčí značka Odepíšu všem,
ta šance v jedné větě.

Každý z nich jistě dávno napsat chtěl,
pak se však ztratil, zranil, uhořel
Věděl přitom míň, než málo o ní.
Tak jak hejno, které odlétá
ze spárů zimy někam do léta,
ona míří k Benefici černých koní.

4. A jak Golem, jemuž vzali šém,
je tenhle mladík s divným pohledem,
maliny světa slévají se v džem,
když nikdo neví, kdo jsi.

Tamtoho vedle, toho ale znáš,
má bílé vousy, je to Mikuláš,
ti, kterým rozdal dárky i svůj plášť,
už těžko vzpomenou si.

Jen další vousáč, co je bez peněz,
včera byl někým, ale kým je dnes?
Lidská paměť není paměť sloní.
Uhání proto nocí na saních
a práská bičem, aby ještě stih'
všechny známé v Benefici černých koní.

5. Na tvářích stopy noci probdělé,
z hospod se trousí strážní andělé.
nemůžou lítat, jsou dost při těle
a chodí nešikovně.

Přesto se snaží, každé pondělí,
aby si aspoň matně vzpomněli,
kam se jim jejich lidé poděli,
ach, proč jen nešli rovně.

Anděli strážný, mocný přelude,
nehledej v nebi, tam to nebude,
mraky vodu a ne slzy roní.
Ta tvoje voda, ta je bez chuti,
s pozemskou solí nemáš vyhnutí.
Musíš dojít k Benefici černých koní.

6. Já svoje okno radši zacloním,
mám tu ty krásky, snad se vrátím k nim,
anebo půjdu, vedle zazvoním
ať poznám, kdo tam bydlí.

Ta co mi přišla právě otevřít
není moc k světu, stejně jak ten byt,
já ji však můžu rumem pohostit
a nabídnout jí židli.

Napohled jsem jak duo komiků,
naštěstí tady máme muziku,
zpívám lalala, jenom pro ní.
I špatné písně jsou jak dobrý klih,
lepí nás k sobě, a já cítím z nich
skřípat dveře Benefice černých koní.