C 1. Jsem doma sám a přesto obklopenFmi náramnou spoustou podmanivých žen,C smějí se na mne ze všech bílých stěnFmi tak hloupě a tak mile.C Jsou noci, kdy bych umřel pro víru,Fmi že jsou tu pro mne a mně na míru,C škoda že sám je léta z papíru tu stříhám z dlouhé chvíle.C7 F Chci dát ty dívky tváří ke stěně,Fmi sotva však začnu, spatřím nechtěněC Gmi zprávu, jež mi dávno v uších zvoní.F Na rubu snímků drobnou kurzívouFmi v rubrice Různé jen tři slova jsou,C Fmi6 ohlašují Benefici černých koní. 2. Z rádia zpívaj zlatí slavíci, z okna vidím starce, kráčí ulicí jak proti proudu řeky hučící a neslyší ty hity. V dostihu světa není favorit, je černým koněm - ale co má být, i černí koně mohou zvítězit a to je důležitý. Když ani děti už mi nepíší, když přijde chvíle nouze nejvyšší, hledá místo, které teplem voní. Po kostkách dlažby, nebo v závějích teď půjde za svou zbylou nadějí, nabízí ji Benefici černých koní. 3. A holka, kterou nikdo neměl rád, si dala dvěstě fotek udělat, přečetla třikrát každý inzerát, co vyšel v Mladém světě. Jak ale běží týden za týdnem ptá se, kde jsou ti čtyři v zeleném, proč mlčí značka Odepíšu všem, ta šance v jedné větě. Každý z nich jistě dávno napsat chtěl, pak se však ztratil, zranil, uhořel Věděl přitom míň, než málo o ní. Tak jak hejno, které odlétá ze spárů zimy někam do léta, ona míří k Benefici černých koní. 4. A jak Golem, jemuž vzali šém, je tenhle mladík s divným pohledem, maliny světa slévají se v džem, když nikdo neví, kdo jsi. Tamtoho vedle, toho ale znáš, má bílé vousy, je to Mikuláš, ti, kterým rozdal dárky i svůj plášť, už těžko vzpomenou si. Jen další vousáč, co je bez peněz, včera byl někým, ale kým je dnes? Lidská paměť není paměť sloní. Uhání proto nocí na saních a práská bičem, aby ještě stih' všechny známé v Benefici černých koní. 5. Na tvářích stopy noci probdělé, z hospod se trousí strážní andělé. nemůžou lítat, jsou dost při těle a chodí nešikovně. Přesto se snaží, každé pondělí, aby si aspoň matně vzpomněli, kam se jim jejich lidé poděli, ach, proč jen nešli rovně. Anděli strážný, mocný přelude, nehledej v nebi, tam to nebude, mraky vodu a ne slzy roní. Ta tvoje voda, ta je bez chuti, s pozemskou solí nemáš vyhnutí. Musíš dojít k Benefici černých koní. 6. Já svoje okno radši zacloním, mám tu ty krásky, snad se vrátím k nim, anebo půjdu, vedle zazvoním ať poznám, kdo tam bydlí. Ta co mi přišla právě otevřít není moc k světu, stejně jak ten byt, já ji však můžu rumem pohostit a nabídnout jí židli. Napohled jsem jak duo komiků, naštěstí tady máme muziku, zpívám lalala, jenom pro ní. I špatné písně jsou jak dobrý klih, lepí nás k sobě, a já cítím z nich skřípat dveře Benefice černých koní.