D G A D Zvonil budík, bylo ráno, v hlavě mé byl kámen snad a pod ním tmaHmi A-A7 když jsem snídal džbánek piva, ještě zdálo se, že divnou příchuť máD D7 G D-Hmi Když jsem spláchl chladnou vodou z očí sny a z tváře závoj šedivýG A Emi A A-A7 řek mi pohled pouhý z okna ven, že nedělní je den a lenivý.D G A D Já cítil dál, že v ústech mám chuť cigaret a písní prošlé nociHmi A-A7 tak jsem vyšel ven a díval se jak slunce nový den má ve své mociD D7 G A pak mi vánek poslal vstříc tu vůni nedělní, co z horkých plotenD-Hmi voníG A Emi A D a náhle chtěl jsem být zas s tebou, někde za městem ve stínu jabloní.G D R: Já chtěl bych být v nedělní ráno, v chodníku kvádrem žulovýmA D a proč divný smutek mívám, to snad se nikdy nedovímG D Vždyť snad i smrt je méně vážná, než tyhle chvíle nedělníA D kéž mi zvony ranní písní, na prášek srdce rozmělní. Šel jsem dál tou vůni ranní kolem bílých kočárku a dětských mašli pak jsem dlouho stal a díval se na věci které svět občas krášlí Snad vrátil se mi zrak a já se pojednou zas díval na svět zpříma teď už možná tvému štěstí lépe rozumím ač vím že nejsi má. R: