D G A G A D
Zvonil budík, bylo ráno, v hlavě mé byl kámen snad a pod ním tma
G A G A D
když jsem snídal džbánek piva, ještě zdálo se, že divnou příchuť má
G A G A D
Když jsem spláchl chladnou vodou z očí sny a z tváře závoj šedivý
G A G A D
řek mi pohled pouhý z okna ven, že nedělní je den a lenivý.
G A G A D
Já cítil dál, že v ústech mám chuť cigaret a písní prošlé noci
G A G A D
tak jsem vyšel ven a díval se jak slunce nový den má ve své moci
G A G A D
A pak mi vánek poslal vstříc tu vůni nedělní, co z ploten voní
G A G A
a náhle chtěl jsem být zas s tebou, někde za městem ve stínu
D
jabloní.
G D
R: Já chtěl bych být v nedělní ráno, v chodníku kvádrem žulovým
A G A D
a proč divný smutek mívám, to snad se nikdy nedovím
G D
Vždyť snad i smrt je méně vážná, než tyhle chvíle nedělní
A G A D
kéž mi zvony ranní písní, na prášek srdce rozmělní.
Šel jsem dál tou vůni ranní kolem bílých kočárku a dětských mašli
pak jsem dlouho stal a díval se na věci které svět občas krášlí
Snad vrátil se mi zrak a já se pojednou zas díval na svět zpříma
teď už možná tvému štěstí lépe rozumím ač vím že nejsi má.
R:
