Pod pás mi rány dáváš, zbylo srdce ledový, mám tě ráda, mám tě rád, naše ústa už nepoví. Skončil dlouhej bál, já nebyl král, jen furt jsem v tý hře šaška hrál. Nám se dávno zastavil čas, proč se teď ptát, kdy začal ten pád. Víc umět snít, prach z duše smýt, jen žít a vnímat krásu, všechno hnusný jednou přebolí. Daleko i blízko lásky jsou, vysoko i nízko nad hlavou, ten zlej kruh naráz povolí. Svůj frňák stále vzhůru máš, není nad tvý já, dál jen s přehledem vším pohrdáš. Naštěstí teď novou kůži mám, jako had se z tebe, doufám, že navždy, vysvlékám. Nám se dávno zastavil čas, musím se smát, dobře skončil ten pád. Víc umět snít, prach z duše smýt, jen žít a vnímat krásu, všechno hnusný jednou přebolí. Daleko i blízko lásky jsou, vysoko i nízko nad hlavou, ten zlej kruh naráz povolí. Nám se dávno zastavil čas, proč se teď ptát, kdy začal ten pád. Víc umět snít, prach z duše smýt, jen žít a vnímat krásu, všechno hnusný jednou přebolí. Daleko i blízko lásky jsou, vysoko i nízko nad hlavou, ten zlej kruh naráz povolí. Víc umět snít, prach z duše smýt, jen žít a vnímat krásu, všechno hnusný jednou přebolí. Daleko i blízko lásky jsou, vysoko i nízko nad hlavou, ten zlej kruh naráz povolí. Víc umět snít, prach z duše smýt, jen žít a vnímat krásu, všechno hnusný jednou přebolí. Daleko i blízko lásky jsou, vysoko i nízko nad hlavou, ten zlej kruh naráz povolí.