Pod pás mi rány dáváš, zbylo srdce ledový,
mám tě ráda, mám tě rád, naše ústa už nepoví.
Skončil dlouhej bál, já nebyl král,
jen furt jsem v tý hře šaška hrál.

Nám se dávno zastavil čas,
proč se teď ptát, kdy začal ten pád.

Víc umět snít, prach z duše smýt,
jen žít a vnímat krásu,
všechno hnusný jednou přebolí.
Daleko i blízko lásky jsou,
vysoko i nízko nad hlavou,
ten zlej kruh naráz povolí.

Svůj frňák stále vzhůru máš, není nad tvý já,
dál jen s přehledem vším pohrdáš.
Naštěstí teď novou kůži mám,
jako had se z tebe, doufám, že navždy, vysvlékám.

Nám se dávno zastavil čas,
musím se smát, dobře skončil ten pád.

Víc umět snít, prach z duše smýt,
jen žít a vnímat krásu,
všechno hnusný jednou přebolí.
Daleko i blízko lásky jsou,
vysoko i nízko nad hlavou,
ten zlej kruh naráz povolí.

Nám se dávno zastavil čas,
proč se teď ptát, kdy začal ten pád.

Víc umět snít, prach z duše smýt,
jen žít a vnímat krásu,
všechno hnusný jednou přebolí.
Daleko i blízko lásky jsou,
vysoko i nízko nad hlavou,
ten zlej kruh naráz povolí.

Víc umět snít, prach z duše smýt,
jen žít a vnímat krásu,
všechno hnusný jednou přebolí.
Daleko i blízko lásky jsou,
vysoko i nízko nad hlavou,
ten zlej kruh naráz povolí.

Víc umět snít, prach z duše smýt,
jen žít a vnímat krásu,
všechno hnusný jednou přebolí.
Daleko i blízko lásky jsou,
vysoko i nízko nad hlavou,
ten zlej kruh naráz povolí.