Jdou spolu nocí něžně sami Šeřík je vůní opít chce scéna je kýč a kulisami jsou rozzářené paláce Sádrový trpaslík své jemné slečně Přiznává chyby - že je sádrový A nahý v obleku, který nebezpečně Hraničí s vkusem - nemá na nový Email mu prýská a necítí se dobře Slečna se přivine a tiše řekne jen: Podívej na stín a říkej si pak „obře“ Nach tvého kabátu stín změní v čerň Pak dál jdou spolu a jsou čtyři dva dvěma leží u nohou Musí se obří stíny smířit S tím, že se plazí - malí jdou Sádrový trpaslík svou trpaslici Objímá lehce, v zádech lampy svit Svit, jež umí prodloužit I stíny skřítků tak, že jsou pak převelicí Pak dál jdou spolu a jsou čtyři dva dvěma leží u nohou Musí se obří stíny smířit S tím, že se plazí - malí jdou