Jdou spolu nocí něžně sami
Šeřík je vůní opít chce
scéna je kýč a kulisami
jsou rozzářené paláce
Sádrový trpaslík své jemné slečně
Přiznává chyby - že je sádrový
A nahý v obleku, který nebezpečně
Hraničí s vkusem - nemá na nový
Email mu prýská a necítí se dobře
Slečna se přivine a tiše řekne jen:
Podívej na stín a říkej si pak „obře“
Nach tvého kabátu stín změní v čerň
Pak dál jdou spolu a jsou čtyři
dva dvěma leží u nohou
Musí se obří stíny smířit
S tím, že se plazí - malí jdou
Sádrový trpaslík svou trpaslici
Objímá lehce, v zádech lampy svit
Svit, jež umí prodloužit
I stíny skřítků tak, že jsou pak převelicí
Pak dál jdou spolu a jsou čtyři
dva dvěma leží u nohou
Musí se obří stíny smířit
S tím, že se plazí - malí jdou
