Z křídel můj strach
V noci probouzí spánek
Že když vzlétnu
Že příjde i pád
Že jen slábnu
Už jen myšlenkou na cíl a let
Z Ikarů vznáší se z nebe
K nám poznaní z Véd

R: Nikdo mě neučil nic
   Snad z kolen občas se vznést
   Narovnat duší svou zpod uší stěn
   Teď na každém rohu
   Je křídel k nespočtení
   A já svou jistou pod sebou zem
   V soukromí mém
   Pod sebou zem

V křiku zklamaných múz
podivně zbarvených soch
V chladu se potácí touha a hlad
A v tichu mravném
Má láska od křídel klíč
Možná že stačí
Že můžu si létat a nemusím pryč

R: Nikdo mě neučil nic...