Z křídel můj strach
V noci probouzí spánek
Že když vzlétnu
Že příjde i pád
Že jen slábnu
Už jen myšlenkou na cíl a let
Z Ikarů vznáší se z nebe
K nám poznaní z Véd
R: Nikdo mě neučil nic
Snad z kolen občas se vznést
Narovnat duší svou zpod uší stěn
Teď na každém rohu
Je křídel k nespočtení
A já svou jistou pod sebou zem
V soukromí mém
Pod sebou zem
V křiku zklamaných múz
podivně zbarvených soch
V chladu se potácí touha a hlad
A v tichu mravném
Má láska od křídel klíč
Možná že stačí
Že můžu si létat a nemusím pryč
R: Nikdo mě neučil nic...
