F          C            Dmi7 C 
Když město svážou vlasy noci 
na uzle tmy pár pevných pout 
domů se vrací pozdní chodci   
někdo tu stojí sám a chce uhodnout
  
U koho v bytě teď telefon zvoní
a čí spaní ruší jeho tón
Třeba jej vzbouzí dobrou správou
A nedej Bože, třeba i zlou
  
   F                      
R: Jen slýchává tý kroky
   Dmi     C    F    
   a nikdo není tam
   F                         
   Poslouchá je dlouhé věky
   Dmi      C     F    
   Když vím že je sám
   C           F     
   Jen stáří a stín
           Ami          B   
   s neskrývanou chtivostí
                 F   
   Říka mu každý má
           Dmi  C        F    
   vlastní práh bolestivosti
  
Na rohu žlutá lampa bliká
A z nebe stéká nespavost
odchází jistým krokem samotářů
A za ním tiše kráčí lhostejnost
  
R: Jen slýchává tý kroky...
  
Jen stáří a stín
s neskrývanou chtivoustí
Říka mu každý má
vlastní práh bolestivostí