F C Dmi7 C
Když město svážou vlasy noci
na uzle tmy pár pevných pout
domů se vrací pozdní chodci
někdo tu stojí sám a chce uhodnout
U koho v bytě teď telefon zvoní
a čí spaní ruší jeho tón
Třeba jej vzbouzí dobrou správou
A nedej Bože, třeba i zlou
F
R: Jen slýchává tý kroky
Dmi C F
a nikdo není tam
F
Poslouchá je dlouhé věky
Dmi C F
Když vím že je sám
C F
Jen stáří a stín
Ami B
s neskrývanou chtivostí
F
Říka mu každý má
Dmi C F
vlastní práh bolestivosti
Na rohu žlutá lampa bliká
A z nebe stéká nespavost
odchází jistým krokem samotářů
A za ním tiše kráčí lhostejnost
R: Jen slýchává tý kroky...
Jen stáří a stín
s neskrývanou chtivoustí
Říka mu každý má
vlastní práh bolestivostí
