Pláň je tisíc herst A její prázdno v duši mám Zdá se něčím krásná Čím, to nevím sám Skloň či zdvihni tvář Znáš svou tajgu, znáš Tou si vždycky toužil Hnát se křížem kráž Tam – sem cválej hřívo posedlá – hejá! Kéž tvůj hřbet sám ďábel osedlá – hejá! Dřív než v černém hrobě budem spát a klít Cválej – život má se žít! La-la-la... Hlas ti říká: „Pojď!“ Znáš svou tajgu, znáš Já se měním dálkou Já jsem stále táž Tam – sem cválej hřívo posedlá – hejá! Kéž tvůj hřbet sám ďábel osedlá – hejá! Dřív než v černém hrobě budem spát a klít Cválej – život má se žít! La-la-la...