Pláň je tisíc herst
A její prázdno v duši mám
Zdá se něčím krásná
Čím, to nevím sám
    
Skloň či zdvihni tvář
Znáš svou tajgu, znáš
Tou si vždycky toužil
Hnát se křížem kráž
    
Tam – sem cválej hřívo posedlá – hejá!
Kéž tvůj hřbet sám ďábel osedlá – hejá!
Dřív než v černém hrobě budem spát a klít
Cválej – život má se žít!
    
La-la-la...
    
Hlas ti říká: „Pojď!“
Znáš svou tajgu, znáš
Já se měním dálkou
Já jsem stále táž
    
Tam – sem cválej hřívo posedlá – hejá!
Kéž tvůj hřbet sám ďábel osedlá – hejá!
Dřív než v černém hrobě budem spát a klít
Cválej – život má se žít!
    
La-la-la...