Já žen si všímám stále méně
jen na ně juknu po straně
o holi kráčím unaveně
a klouby hřeju ve vaně
Od zrcadel své zraky stáčím
z nich hledí tělo obtloustlé
marně své vrásky zpátky tlačím
jsou v tváři navždy zakouslé
Do údú bolest ze zad stále střílí
artróza křupe v rameni
narozen v rybách, ztrácím síly
mozek mi měkne, vážení
Koňskou mast vtírám do kolena
a Ibuprofen polykám
stín, který potkám, je má žena
proč chodíš tiše, vytýkám
Bylinné vařím hrozné čaje
a žvýkám mátu peprnou
orchestr bronchů v prsou hraje
když zuby nejsou, netrnou
Gastrogel chodí se mnou v lože
říhám a šeptám, kéž bych spal
zápěstí bolí, ach můj bože
v zahradě kopu kostival
Dietu nečtu v apatyce
v letáku slova varovná
kupuju zábal na Prisnitze
snad karpály mi narovná
Na pihu hledím s nedůvěrou
na slunce pozor, je to tak
mou nízkou penzi neseberou
to co mi stoupá, je můj tlak
Na brýle čekám přes dva roky
na houby nejdu, snad příště
vždyť vidím sotva na dva kroky
nechci dát svou krev pro klíště
Mé tělo žere asanace
jak velká lžíce od bagru
láska to byla těžká práce
je marné shánět Viagru
Důchod, ten mizí jako voda
Ibalgin, Tramal, Prostenal
do sklenky hnusná jedlá soda
ze žáhy abych nestonal
Ginkgo mi dává žena k jídlu
abych prý paměť lepší měl
kočárek s vnukem zůstal v Lidlu
kde jsem ho včera zapomněl
Až dětí řeknou, čas už nyní
v domově starých budu snít
jak byly ženský všechny hezký
a já jsem bez nich nemoh žít
Život je krásnej, ač ho haněj
je krátkej jak knot od svíčky
byl občas zlej však díky za něj
tak nashledanou lidičky
