Bejval jsem temnej jak bouřkovej mrak,
rouhal se, válčil a pil,
v dešti a vánici klopil jsem zrak,
abych cestu neztratil.
Pak jednou jsem svý oči od země zved,
a zjistil, že křídla mám,
teď přes všechny úsměvy křivý jak šavle,
se vracím domů k vám.
Slunce je vzhůru a tajou ledy,
vítr sníh prohání nad jehnědy,
začíná pohyb a končí klid,
bylo nám dobře a bude nám líp.
Někdy bys rozdal svůj poslední dech,
a jindy zas radši pár ran,
někdy jsi jak (?) na dlouhej běh,
jindy pajdáš do všech stran.
A občas se nemůžeš vystát, já vím,
a se vším bys skoncoval rád,
ale hlavně když na konci dalšího dne,
můžeš s čistým srdcem spát.
Slunce je vzhůru a tajou ledy,
vítr sníh prohání nad jehnědy,
začíná pohyb a končí klid,
bylo nám dobře a bude nám líp.
Zlomený srdce tě nezabije,
dokud to bolí, tak ještě bije,
dokud to bolí a v plicích máš dech,
ještě jsi naživu, černá má pech.
Slunce je vzhůru a tajou ledy,
vítr sníh prohání nad jehnědy,
začíná pohyb a končí klid,
bylo nám dobře a bude!
Slunce je vzhůru a tajou ledy,
vítr sníh prohání nad jehnědy,
začíná pohyb a končí klid,
bylo nám dobře a bude nám líp.
