Bejval jsem temnej jak bouřkovej mrak, rouhal se, válčil a pil, v dešti a vánici klopil jsem zrak, abych cestu neztratil. Pak jednou jsem svý oči od země zved, a zjistil, že křídla mám, teď přes všechny úsměvy křivý jak šavle, se vracím domů k vám. Slunce je vzhůru a tajou ledy, vítr sníh prohání nad jehnědy, začíná pohyb a končí klid, bylo nám dobře a bude nám líp. Někdy bys rozdal svůj poslední dech, a jindy zas radši pár ran, někdy jsi jak (?) na dlouhej běh, jindy pajdáš do všech stran. A občas se nemůžeš vystát, já vím, a se vším bys skoncoval rád, ale hlavně když na konci dalšího dne, můžeš s čistým srdcem spát. Slunce je vzhůru a tajou ledy, vítr sníh prohání nad jehnědy, začíná pohyb a končí klid, bylo nám dobře a bude nám líp. Zlomený srdce tě nezabije, dokud to bolí, tak ještě bije, dokud to bolí a v plicích máš dech, ještě jsi naživu, černá má pech. Slunce je vzhůru a tajou ledy, vítr sníh prohání nad jehnědy, začíná pohyb a končí klid, bylo nám dobře a bude! Slunce je vzhůru a tajou ledy, vítr sníh prohání nad jehnědy, začíná pohyb a končí klid, bylo nám dobře a bude nám líp.