N akoni polem kdybych jel, bzukotem olověných včel, Slyšel bych z dálky jenom pláč a tn tvůj ticholinký pláč. Slyšel bych víc než hřnění děl. A kdyby vojenský pil rum a někde pálil cizí dům Víc nežli ohně rudou zář, viděl bych tvojí smutnou tvář, Jako bych zapálil náš dům. A kdybych směl se vrátit k nám, vím že už nebylo by kam, Okna by zamaloval mráz, dveře by stáli jako hráz, Na věky zůstal bych už sám.