N akoni polem kdybych jel, bzukotem olověných včel, 
Slyšel bych z dálky jenom pláč a tn tvůj ticholinký pláč. 
Slyšel bych víc než hřnění děl.

A kdyby vojenský pil rum a někde pálil cizí dům
Víc nežli ohně rudou zář, viděl bych tvojí smutnou tvář,
Jako bych zapálil náš dům.

A kdybych směl se vrátit k nám, vím že už nebylo by kam, 
Okna by zamaloval mráz, dveře by stáli jako hráz, 
Na věky zůstal bych už sám.