Až pak Vítr mi projde Lebkou stáhne z kostí pleť kdysi hebkou Číst budete z dásní že vysmívám se Smrt je básník Vám dojde časem Zmizí má podstata dřív oblá – buclatá Tvář – rys Rys Rys mi změní stádo krys Černý pár bradavek sní hlína – To mám vztek Též klín – můj sval co se tak rád radoval Zadek můj – k hlazení v pánev déšť mi promění Oči mé nebeské Tak Smrti zatleskej! Mé rty – tak silné v křiku sní párek hrobaříků Srdce moje – prosté vin i pár mých ptákovin Tělo dřív k obdivu všech vás – vás nádivů všechno změní Smrt – mžik Sám Velký Otazník A navíc stane se můj mozek odnese Mozek můj – tenhle skvost co zjevil budoucnost Jak já práchnivím Ten můj zánik – řád Už já v lebce teď cítím vítr vát Vát