Až pak Vítr mi projde Lebkou
stáhne z kostí pleť kdysi hebkou
Číst budete z dásní
že vysmívám se
Smrt je básník
Vám dojde časem
Zmizí má podstata
dřív oblá – buclatá
Tvář – rys Rys Rys
mi změní stádo krys
Černý pár bradavek
sní hlína – To mám vztek
Též klín – můj sval
co se tak rád radoval
Zadek můj – k hlazení
v pánev déšť mi promění
Oči mé nebeské
Tak Smrti zatleskej!
Mé rty – tak silné v křiku
sní párek hrobaříků
Srdce moje – prosté vin
i pár mých ptákovin
Tělo dřív k obdivu
všech vás – vás nádivů
všechno změní Smrt – mžik
Sám Velký Otazník
A navíc stane se
můj mozek odnese
Mozek můj – tenhle skvost
co zjevil budoucnost
Jak já práchnivím
Ten můj zánik – řád
Už já v lebce teď
cítím vítr vát
Vát