Hlava se točí a ze břicha tahám si meč, můj život končí, stejně jak zmařená zteč. Kde ses tu zjevila, má první lásko, vybledlá tvář za smuteční maskou, oči mě šálí a v hrdle vázne mi řeč. Tak prohni se v pase a roztanči svět, jsi jediná, kdo mi dnes zbývá, jediný okamžik vrátil bych hned, ty byla jsi první má milá. K tažení na východ hejtman už rozkazy dává. Má ženo z pouště, krásná, snědá a žhavá. Navždy a bez konce já nechtěl jinou, hvězdy se třpytily nad Palestinou. Sen o naší lásce k životu sílu mi dával. Tak prohni se v pase a roztanči svět, Jsi jediná, kdo mi dnes zbývá. Ty chvíle štěstí vrátil bych hned, jak krásná jsi byla, má milá. Tak prohni se v pase a roztanči svět, Jsi jediná, kdo mi dnes zbývá. Ty chvíle štěstí vrátil bych hned, jak krásná jsi byla, má milá. Korouhve vlály a černý dým linul se v dál, vždy jsem byl lokajem, nyní jsem mohl být král. Dech se až tajil, bylo to snadné, práci a neplatit tvé tělo vnadné, slzy jsi stírala a já se divoce smál. Tak prohni se v pase a roztanči svět, Jsi jediná, kdo mi dnes zbývá. Pach studu stranou šel hned, ty's musela být moje milá. Tak prohni se v pase a roztanči svět, Jsi jediná, kdo mi dnes zbývá. Pach studu stranou šel hned, ty's musela být moje milá. Neznám tě, kdopak jsi? Prosimtě odejdi pryč! Chladně se díváš, z očí však sálá ti chtíč. Nejsi a nebudeš nikdy má milá, tvá ledová ruka však prstem mi kývá... V té ruce svíráš od třinácté komnaty klíč. Tak prohni se v pase a roztanči svět, ať ostří tvé kosy se kývá! Bezduchá krása, srdce jak led, už navěky budeš má milá! Tak prohni se v pase a roztanči svět, ať ostří tvé kosy se kývá! Bezduchá krása, srdce jak led, už navěky budeš má milá! Už navěky budeš má milá! Už navěky budeš má...