Hlava se točí a ze břicha tahám si meč,
můj život končí, stejně jak zmařená zteč.
Kde ses tu zjevila, má první lásko,
vybledlá tvář za smuteční maskou,
oči mě šálí a v hrdle vázne mi řeč.
Tak prohni se v pase a roztanči svět,
jsi jediná, kdo mi dnes zbývá,
jediný okamžik vrátil bych hned,
ty byla jsi první má milá.
K tažení na východ hejtman už rozkazy dává.
Má ženo z pouště, krásná, snědá a žhavá.
Navždy a bez konce já nechtěl jinou,
hvězdy se třpytily nad Palestinou.
Sen o naší lásce k životu sílu mi dával.
Tak prohni se v pase a roztanči svět,
Jsi jediná, kdo mi dnes zbývá.
Ty chvíle štěstí vrátil bych hned,
jak krásná jsi byla, má milá.
Tak prohni se v pase a roztanči svět,
Jsi jediná, kdo mi dnes zbývá.
Ty chvíle štěstí vrátil bych hned,
jak krásná jsi byla, má milá.
Korouhve vlály a černý dým linul se v dál,
vždy jsem byl lokajem, nyní jsem mohl být král.
Dech se až tajil, bylo to snadné,
práci a neplatit tvé tělo vnadné,
slzy jsi stírala a já se divoce smál.
Tak prohni se v pase a roztanči svět,
Jsi jediná, kdo mi dnes zbývá.
Pach studu stranou šel hned,
ty's musela být moje milá.
Tak prohni se v pase a roztanči svět,
Jsi jediná, kdo mi dnes zbývá.
Pach studu stranou šel hned,
ty's musela být moje milá.
Neznám tě, kdopak jsi? Prosimtě odejdi pryč!
Chladně se díváš, z očí však sálá ti chtíč.
Nejsi a nebudeš nikdy má milá,
tvá ledová ruka však prstem mi kývá...
V té ruce svíráš od třinácté komnaty klíč.
Tak prohni se v pase a roztanči svět,
ať ostří tvé kosy se kývá!
Bezduchá krása, srdce jak led,
už navěky budeš má milá!
Tak prohni se v pase a roztanči svět,
ať ostří tvé kosy se kývá!
Bezduchá krása, srdce jak led,
už navěky budeš má milá!
Už navěky budeš má milá!
Už navěky budeš má...
