E 
Pravidelně v noci se svou vejtřaskou 
        A           E 
jezdím stejnou silnicí 
citlivě si hraju s plynem botaskou, 
        A       E 
v ruce páku řadící 
H7 
Jedno místo na trase mě zajímá 
        A           E 
kousek vedle stává vlak 
H7 
v noci se tam prapodivně vyjímá 
A                   E 
nejede, stojí jenom tak. 
 
        A                  E 
A nikde závory, či přejezd nechráněný 
A                    E 
hrobová tma a světla kupátek 
        A                  E 
dokonce semafor tam nikde blízko není 
      F#                   H7 
stojí tam i když jedu nocí nazpátek 
 
Namouduši zdá se mi to děsivý 
jak tam stojí od jara 
ČSD ty lidi přece neživý 
občas tam zní fujara 
Je to jako výzva mojí odvaze 
po zádech mi běhá mráz 
pedál málem zaražený v podlaze 
předstírám ha! že nemám čas 
 
A nikde závory… 
 
Nebojím se tchýně ani vejprasku 
proč bych se měl vlaku bát 
zastavil jsem svoji milou vejtřesku 
šel se podívat 
potom v oné strašidelné hodině 
že jsem hledal konduktéra v kravíně 
počítám – oken 60 
 
A nikde závory, či přejezd nechráněný 
jen starej noční hlídač se svou fujarou 
se mnou se chechtaly i krávy ustájený 
a děda k tomu pískal píseň bujarou.