E
Pravidelně v noci se svou vejtřaskou
A E
jezdím stejnou silnicí
citlivě si hraju s plynem botaskou,
A E
v ruce páku řadící
H7
Jedno místo na trase mě zajímá
A E
kousek vedle stává vlak
H7
v noci se tam prapodivně vyjímá
A E
nejede, stojí jenom tak.
A E
A nikde závory, či přejezd nechráněný
A E
hrobová tma a světla kupátek
A E
dokonce semafor tam nikde blízko není
F# H7
stojí tam i když jedu nocí nazpátek
Namouduši zdá se mi to děsivý
jak tam stojí od jara
ČSD ty lidi přece neživý
občas tam zní fujara
Je to jako výzva mojí odvaze
po zádech mi běhá mráz
pedál málem zaražený v podlaze
předstírám ha! že nemám čas
A nikde závory…
Nebojím se tchýně ani vejprasku
proč bych se měl vlaku bát
zastavil jsem svoji milou vejtřesku
šel se podívat
potom v oné strašidelné hodině
že jsem hledal konduktéra v kravíně
počítám – oken 60
A nikde závory, či přejezd nechráněný
jen starej noční hlídač se svou fujarou
se mnou se chechtaly i krávy ustájený
a děda k tomu pískal píseň bujarou.
