Letí stín mraků krajinou,
táhne nad lesem i nad vodou a před ním letím já.
Proč mě ten stín stíhá nevinnou,
děsí svou podobou a všechno utíká.
Po zemi se plazí stín a všechno živé přikrývá,
zář jezer hasne a květy sbohem.
Uleť uteč pospíchej a zmiz nic jiného ti nezbývá,
Nebe je jasné už jen nad obzorem,nad obzorem.
Po zemi se plazí stín a všechno živé přikrývá,
zář jezer hasne a květy sbohem.
Uleť uteč pospíchej a zmiz nic jiného ti nezbývá,
Nebe je jasné už jen nad obzorem,nad obzorem.
Stín táhne nad hrobem, bubeník vzduchoprázdna i mrtví žárlí věz.
Smuteční vrba srázná, tříští svou němotou hlas tam dole, tam dole, tam dole,
pomlouvají nás.
