Smutek doma mám
co s ním udělám
postavím si z něj hrad
a zavřu se tam
    
z týhle podivný stavby
už se tyčej černý hradby
nikomu nevěřím
stavím hrad bez dveří
    
tohle je palác smutku
beznaděj mně podává ruku
co dělat přijímám
s ní se chodbama toulám
    
a pak otevřu všechna okna dokořán
a zoufalství mně půjčí křídla
poslední svůj čin dokonám
do černý noci odlítám