Neptáš, se neptáš,
neodpovím.
Zeptáš se, zeptáš,
já to nevím.

Studna je plná čistý vody,
stěny jsou hladký 
a žádný schody.

Jenom to slovo,
co pomůže ven,
jediný slovo
a na suchou zem.

Čekám a doufám
a voda stoupá.
Možná jsem byla
jen trochu hloupá.

Odnikud nikam padaj slova,
hledám v nich smysl,
zkouším znova.
Najít co právě, vypadnout mělo,
aby se všechno už vyřešilo.

A pak je tu ráno,
slunce a den.
Se slovem na retch vylezu ven.
Nech si svý rady a poučení,
vím, nejhorší smrt je z vyděšení.