Oráč vede voly v žírném poli
netuší, že zpoza hor bude povolán
orákulum praví
Tam je ten pravý
naší země pevné ruky pán
s úsměvem brázdy vyorává
a nad hlavou dlouhým bičem mává
a před ním
jdou voli jdou…
Poslové dorazí, k zemi se ukloní
položí mu k nohám šaty vladaře
oráč se dívá a skřivánek zpívá
o volnosti a práci nutné na jaře
zamyslí se - praví
To máte marné
kdo volný zrozen, volný zestárne
jdou voli jdou...
Výprava se vrací, co víc říci
trestáni budou, důvod maj se bát
v tom na kraji lesa tulák oheň křesá
nemá vůbec nic a trápí ho hlad
tak nabídnou mu místo
za šaty a stravu
a když řekne
Jasně!
pošlou dobrou zprávu
jdou voli jdou...
A tak v naší zemi vlastně dobře je mi
i když ve zlaté kleci sedí divnej pták
pikle se tu kují a plevel dosti bují
ale chleba i her dost a přežijem i tak
nažehlená zástava třepe se a mává
a my řveme podle větru
fuj anebo sláva.
