Nevyšel jsem s apanáží, tak jsem si spích za garáží 
motorku snad z padesáti sort. Ňákej ďábel vdechnul do ní 
na tři stovky lítejch koní, co má ztěží závoďáckej Ford.

Teď s ní jezdím plnej vervy, bandě jezdců drásám nervy 
každej z nich je motorkářskej king a když potom jejich kóči 
začly po mně kroutit oči, myšlenky maj zralý na Sing-Sing.

Rf.: - Říkají si Žlutý Lebky, v kanadách maj ráznej krok, 
na strojích maj samolepky, šaty z kůže, samej cvok.

Pak mi jedna holka řekla, že ta banda už je vzteklá 
a že u mě chystá děsnej raut. Na půdě jsem prošel věci, 
našel bednu ježků v kleci, co mi kdysi prodal ňákej skaut.

Vyprázdnil jsem všechny klece na cestě, co vede k řece 
kudy měli přijet na ten „bál“. Když pak vjeli na ty ježky 
vraceli se domů pěšky z pneumatik měli ementál.

Rf.: Říkají si Žlutý Lebky…

Když si slepili ty gumy tak si dali dva tři rumy, 
teď prej přijde závěrečnej rej. Žlutý Lebky blahem šílí, 
cílem je můj domek bílý, každej z nich má za opaskem sprej.

Tak jsem napnul přes most laso když tam vlítli, bylo maso, 
pohltil je chladnej řeky proud. Motorky i šaty suší 
na sluníčku někde v buši kde si našli osamělej  kout.

Rf.: Říkají si Žlutý Lebky…

Od tý doby Žlutý hlavy uctivě mě z dálky zdraví 
v kořalně mi platěj každej drink. Když si někde sbalím holku, 
ustupujou bez okolků, teď jsem pro ně motokářskej king.