Čas letí dál a kašle na lásku,
čas letí dál jak hejno bělásků.
Pár smutnejch not mi ptáci zazpívaj,
jen palce z bot se usmívaj.
Tak křížem kráž jde tulák krajinou
a na kuráž má láhev jedinou
a poznává, co jinej nevidí
a poznává duši lidí.
Pohled dam do tváře tuláka
říká vám, že ten ji neláká
maj‘ v očích led a v srdci kamení
pro jejich svět jsme bezcenní.
Potkává i pány v košilích,
kravatách a s děvkou na šíji
jen zvedaj‘ nos když potkaj‘ tuláka,
co bejvá bos a nemaká.
Říkám vám tu pravdu báječnou,
že každej z nás má stejnou konečnou,
že přijde den ta věčná tombola,
že přijde Bůh a zavolá, zavolá…
