Austrálie, ta se choulí na své jižní polokouli,           
lůžkem je jí Tichý oceán, 
znám ji jenom z různých skriptů, tu zem s vůní eukalyptů, 
temných nocí, pozlacených rán.

Rf.:  Austrálie žije ve mně, opačnej pól naší země 
na ni hlavně v zimě myslívám. 
Když jsou u nás krutý mrazy v Austrálii choděj nazí 
u krbu pak na ni vzpomínám.

Klokani tam stříhaj uchem, bumerangy lítaj vzduchem 
Bájný města jako Gandegáj. 
Buše voní exotikou moře zase romantikou 
slunce, palmy, pláže – to je ráj.

Rf.: Austrálie žije ve mně…

Koala tam na mě vejrá, jako bych byl její strejda 
pštrosové se klátí krajinou, 
divý tance pestrých rajek s peřím nadýchaných krajek 
zdaj’ se pohádkovou vidinou.

Rf.: Austálie žije ve mně…

Ptakopysk tam mele pantem snad by chtěl být kosmonautem, 
nebo aspoň lítat jako pták. 
V tý zemi jsi nebi blíž, nad hlavou máš Jižní kříž 
a hvězdy jako rozsypanej mák.

Rf.: Austrálie žije ve mně, opačnej pól naší země 
na ni hlavně v zimě myslívám. 
Když jsou u nás krutý mrazy, v Austrálii choděj nazí 
u krbu pak na ni vzpomínám. 
U krbu pak na ni vzpomínám. (hlavně na ty holky vzpomínám.)