Austrálie, ta se choulí na své jižní polokouli, lůžkem je jí Tichý oceán, znám ji jenom z různých skriptů, tu zem s vůní eukalyptů, temných nocí, pozlacených rán. Rf.: Austrálie žije ve mně, opačnej pól naší země na ni hlavně v zimě myslívám. Když jsou u nás krutý mrazy v Austrálii choděj nazí u krbu pak na ni vzpomínám. Klokani tam stříhaj uchem, bumerangy lítaj vzduchem Bájný města jako Gandegáj. Buše voní exotikou moře zase romantikou slunce, palmy, pláže – to je ráj. Rf.: Austrálie žije ve mně… Koala tam na mě vejrá, jako bych byl její strejda pštrosové se klátí krajinou, divý tance pestrých rajek s peřím nadýchaných krajek zdaj’ se pohádkovou vidinou. Rf.: Austálie žije ve mně… Ptakopysk tam mele pantem snad by chtěl být kosmonautem, nebo aspoň lítat jako pták. V tý zemi jsi nebi blíž, nad hlavou máš Jižní kříž a hvězdy jako rozsypanej mák. Rf.: Austrálie žije ve mně, opačnej pól naší země na ni hlavně v zimě myslívám. Když jsou u nás krutý mrazy, v Austrálii choděj nazí u krbu pak na ni vzpomínám. U krbu pak na ni vzpomínám. (hlavně na ty holky vzpomínám.)