Jenom oči pro pláč a pocity viny.
že nám jednou zbydou na duších stíny
trosky lidských schránek v oblacích dýmu
Změnit sami sebe - to nemáme sílu
No tak už dělej, neváhej
A všechny stromy pokácej
Já chci potom vidět, až budeš řvát,
až budeš na slunci onanovat
Jenom oči pro pláč a pocity viny,
že nám jednou zbydou na duších stíny
Pak už bude pozdě, chtít tady něco změnit
Pak už bude problém tady vůbec přežít
No tak už dělej, neváhej
Smradlavý továrny vystavěj
A chci potom vidět, až budeš řvát,
až se budeš na smradlavým vzduchu rozkládat
