V hospodě U sraba u rumu dnes Hádal se semnou můj přítel jak běs Říkal tvé písně jsou zbytečné A já byl v koncích O lásce zpíváš si z plných plic Jak ruboslepý, vidíš jen líc Co třeba rasizmus básníku! A já byl v koncích Zazpívám a nechám strach Létat si s krkavci nad Vsetínem Zazpívám že v jeden prach Všichni se z člověka proměníme Ptal se mě, jestli prý jsem hrdý Čech A jestli být bílý není spíš pech Házel svá slova jak kameny A já byl v koncích Křičel vždyť kam bílí vkročili Ty černé vždycky si zotročili V Africe, v Americe, v Austrálii Tak vítej V koncích! Zazpívám... Já přeci s Kolumbem neplul v Nině Nekupčil s otroky, na pevnině Nemůžu za žádné utrpení Tak proč jsem v koncích? Říkáš že nikdy jsi nedržel bič Neublížil, hlavu otáčel pryč Jen v noci spíš v čepici Kukluxklanu To proto jsi v koncích! Zazpívám... V hospodě U sraba každý a sám K myšlenkám čelem, zády k masám Tam každý se někdy rozhodoval A každý byl v koncích Tak jsem se vám svěřil co mě po večerech trápí Že v podpalubí mého srdce zápasí dva chlapi Jeden blýská holou hlavou druhý blýská nožem Prý přes svoju chytrů tlamu taky dostať možem Oba se svou svatou pravdou svatou barvou, svatým peklem Nejspíš padnu za mír V tomhle boji vleklém V tomhle vleklém boji Já si zpívám že se bojím Sám sebe