Emi   D    Emi                    Hmi 
1. Venku vítr pláče, za kopcem už se stmívá, 
      Ami   G   C        Emi 
   už mě to nedojímá, že mívám ze tmy strach, 
       D    G                     Hmi 
   meluzína kvílí, dítě jí z nůše berou, 
      Ami   G     C           G 
   mraky se o něj perou, až k nebi stoupá prach. 
 
2. V kraji planých šípků dvě ženy spolu běží, 
   za ruce se drží, od dětství znáte je, 
   až na kůži nahé o poctivost se třesou, 
   svý jména si tak nesou Víra a Naděje. 
 
   G            C G    Hmi          Ami G 
R: Když mi bývá ouzko, nasucho když polykám, 
   Ami        D            G 
   nemám sílu jenom tak se opít, 
                C G   Hmi         Ami  G 
   když mi bývá ouvej oheň v krbu zabliká, 
   Ami            D           Emi 
   čtu si knížky, který nelze prožít. 
 
3. U ohně se hřejou, spí na Snědený stráni, 
   nic nechtějí mít s námi, je pozdě na sliby, 
   krajem planých šípků do kolébky se vrací, 
   dopisy nesou zvací pastevcům z koliby. 
R: 
 
4. Možná někdy zajdou s nataženou dlaní, 
   a nevynesou spaní jak nesly tolikrát, 
   v kraji planých šípků už pokoje si nedám, 
   Naději s Vírou hledám a chodím pozdě spát.