A          Amaj7      A7   F#7
1. Ještě lesy voní lesní vůní,
   Hmi                    E7
   řeky mají stále stejný směr,
   D                         A   Amaj7
   hlavu občas umej v horský tůni,
   A7                     Hmi  E7
   polož do trávy rezavej kvér,
   D                        A
   abys věděl, že jsi pořád svůj,
   Hmi                      A
   že máš rád svý starý kamarády,
                Amaj7     A7
   stálost prověřují naše pády,
   Hmi                      E7        A
   ještě nejsme v nebi, ale tady v údolí.

   A                F#mi
R: Signál kouřovej, bílý znamení,
   Hmi            E        A
   že se neumírá, že se neumírá,
                    F#mi
   signál kouřovej, bílý znamení,
   Hmi            E        A
   že se neumírá, že se neumírá.

2. Ještě kůra na stromech je hnědá,
   ticho najdeš už jen v hlubinách,
   ještě káně do hnízda si sedá,
   dravci ukaž záda, a ne strach,
   abys věděl, že jsi pořád svůj,
   na duši ti vypalujou znaky,
   kámoši, co plaší už jen ptáky,
   kolíbají se jako bludný vraky do údolí.
R:

3. Ještě jehličí do zadku píchá,
   poldové si na tě vyskočí,
   ozvaly se ledviny a mícha,
   ještě dým tě kouše do očí,
   abys věděl, že jsi pořád svůj,
   že tě mají holky občas rády,
   poznáš lumpy, kteří mají spády
   na tvý starý zimní kamarády z údolí.
R: