C                   F          C 
1. Když je doba deštů, stojím za oknem, 
     Dmi                      G 
   světlo smutně bliká v pokoji, 
      C                   F            C 
   chci dát sbohem městu na chviličku jen, 
     D7                     G 
   dlouhá zima za nic nestojí. 
    C                 F          C 
   Zahoukání vlaku, kterej projíždí, 
    Dmi                   G 
   zanechá jen slzy na duši, 
      F                C           Ami 
   v kostkovaným saku podobám se draku, 
    D7                       G 
   co si hlavu v kleci rozbuší. 

    F              G     Ami           Dmi 
R: Na železný koleje už padá stříbro hvězd 
   G                       C         C7 
   a tma jako v ranci nebyla tvůj ideál, 
         F               G    Ami           Dmi 
   zas projet stovky štací a vidět spousty měst 
      G             F           G                C 
   a jednou za rok zastavit se tam, kde sis to přál. 

2. Tak si představuju dnes jako včera 
   malý opuštěný nádraží, 
   sem-tam přešlapuju, sem-tam zvečera, 
   v ruce lístek a mráz v podpaží. 
   Zahoukání vlaku, kterej projíždí, 
   zanechá jen slzy na duši, 
   že někdy zklamání je jak umírání, 
   to se přeci říkat nesluší. 
R: