To tenkrát takhle na podzim po zádech do ramen všichni se plácali V domění všichni ubozí se špalkem do kamen medem rty mazali V samotě král si na válku hrával co chtěl si bral, prstem nahrabával I klaun rád by se za maskou smál rád by žral a všechno pod sebe dával R: Až přišel jeden zimní den všichni se zděsili to nikdo nečekal Vánek co začal jako fén vytlačil násilí sám osudy si bral Pád níž, kam až kdoví skrze mříž, neodpoví Pohledy ven, jak se naše sny pálí z noci je den, stromy se v bahně válí Temný Golem, poraď jak šém vytáhnout ale není to jen, není to vůbec v něm R: Až přišel jeden jarní den už nikdo nezoufal vlastně se nezměnil Od stolů vůně večeře vánek k nám přifoukal je opět probuzený Fine la resumé: Nám i Vám se asi zdálo že z toho stromu padá jen listí Klaun i král ztratil však málo oba i příště odejdem se ctí Každý z nás je v tomhle stejný tak proč jsme překvapeně znechuceni účinek se nám dál míjí přestože jasný ponaučení.. z toho vyplývá