G C G 1. To ráno se zdálo jak největší z dárců,D G C G jediný blázen těch chvil, bohužel,C G není to málo, když karneval starcůD G ještě tu tančil a zněl.C G R: Ten sbor bledých pánů už přechází řeku,D G ta hladí jak listí, co na klíně mám,C G chci zůstat v tom ránu až do konce věků,D G zpívat, rozbít se tam. 2. To ráno se chvělo jak hospodský dveře, když uvnitř se zpívá, pije a jí, jen zpocený tělo a klíč k nedůvěře z nocí mi přebývají. R: R: R: R: