G      C         G          
1. Míle a míle jsou cest které  znám,
                 C       D
   jdou trávou a úbočím skal.
   G          C         G          Emi
   Jdou cesty zpátky a jdou cesty tam
    G               C    D
   a já na všech s vámi stál.
   G        C           G  
   Proč ale blátem nás kázali vést
                 C        D
   a špínou nám třísnily šat?

      C            D      G          Emi
R: To ví snad jen déšť a vítr kolem nás,
       C      D7            G
   ten vítr co začal právě vát.

2. Míle a míle se táhnou těch cest
   a dál po nich zástupy jdou.
   Kříže jsou bílé a lampičky hvězd
   jen váhavě svítí tmou.
   Bůh ví, co růží, jež dál mohli kvést,
   spí v hlíně těch práchnivých blat!
R: 
3. Dejte mi stéblo a já budu rád,
   i stéblo je záchranný pás.
   Dejte mi flétnu a já budu hrát
   a zpívat a ptát se vás:
   proč jen se účel tak rád mění v bič
   a proč, že se má člověk bát?
R: