recitativ:
Ami                   Dmi
Příteli melancholiku, druhu mé duše tulácké.
E                            Ami         E
Pod kterým nebem zhasnou as, životy naše žebrácké.
Ami                    Dmi
Ve zlatém víně ztopíme tyranský rozmar paměti.
Ami           Dmi               Ami   E           A
Zpívat budem, zapomenem na lásku, smrt i prokletí.

    A       Amaj7      Hmi
Mým domovem ztichlá je putyka,
    E7         Hmi     A
mým štěstím je sklenice plná.
    F#                 Hmi
Mou láskou kdys bývala gotika,
E    E7               A    E7
teď smetla ji baroka vlna.

A            Amaj7      Hmi
Když za nocí potácím se ulicí
  E7          Hmi  A
a nahlížím do oken spáčů.
    F#              Hmi
Jen vlastní stín mě provází
E     E7        Hmi A
a sám nad sebou pláču.

Když v rezavém zámku klíč zachrastí,
dům zeje jak morová rána.
Mé štěstí se změnilo v neštěstí,
E              E7           A    E7
já zůstal jsem sám a ty jsi sama.

A proto mi ta tichá putyka,
dál musí domovem býti.
Než zároveň  s ní v noci dobliká
E        E7   A
i kahan mého žití.

                                         E7          A
Když za nocí ............a sám nad sebou plááááááááááčuuuuuuu.