E H7 E H7
Šel jednou lovec oborou domů, ton, ti-ron-ton-ton,
E H7 E H7
uviděl dívku ve stínu stromů, ton, ti-ron-ton-ton.
F#mi C#mi F#mi C#mi
Sedne si k ní a hned se jí ptá,
A E A H E H7 E
jestli se od něj políbit dá, ton, ti-ron-ton-ton.
E H7 E H7
Můj milý pane, dívenka na to, ton, ti-ron-ton-ton,
E H7 E H7
chráním svůj poklad dražší než zlato, ton, ti-ron-ton-ton.
F#mi C#mi F#mi C#m
Lovec hned oči rozdychtěné,
A E A H E H7 E
ona že nikdy, ona že ne, ton, ti-ron-ton-ton.
E H7 E H7
Měsíc už háje pokropil mědí, ton, ti-ron-ton-ton,
E H7 E H7
ti dva tam stále pod stromy sedí, ton, ti-ron-ton-ton.
F#mi C#mi F#mi C#m
Lovec jí šeptá, co že by rád
A E A H E H7 E
ona že možná, ona že snad, ton, ti-ron-ton-ton.
E H7 E H7
Srnky jdou pít a copak to vidí, ton, ti-ron-ton-ton,
E H7 E H7
na měkké trávě stíny dvou lidí, ton, ti-ron-ton-ton.
F#mi C#mi F#mi C#m
Dva hlasy slyší sládnout jak med,
A E A H E H7 E
chceš mě mít ráda ? Ano, a hned, ton, ti-ron-ton-ton,
E H7 E H7
A když je ráno, na jitřní zvoní, ton, ti-ron-ton-ton,
E H7 E H7
dívenka vzdychá, slzičky roní, ton, ti-ron-ton-ton,
F#mi C#mi F#mi C#m
Ale než najde ztracenou řeč,
A E A H E H7 E
lovec už spěchá na novou leč, ton, ti-ron-ton-ton.
