Emi G 1. Po zasmušilé pustině jel starý honec krav,Emi G den temný byl a ševelil větrem ve stéblech trav,Emi tu honec k nebi pohleděl a v hrůze zůstal stát,C Ami Emi když z rozedraných oblaků viděl stádo krav se hnát.G Emi C Ami Emi R: Jupijahej, jupijahou, to přízraky táhnou tmou. 2. Ten skot měl rohy z ocele a oči krvavé a na bocích mu plápolaly cejchy řežavé, oblohou se neslo jeho kopyt dunění a za ním jeli honáci až k smrti znavení.R: G Emi C Ami Emi 3. Ti muži byli zsinalí a kalný měli zrak a marně stádo stíhali, jak mračno stíhá mrak, a proudy potu máčely jim tvář i košili a starý honec uslyšel jejich jekot kvílivý.R: G Emi C Ami Emi 4. Tu jeden honec zavolal a pravil:"Pozor dej, svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej, bys' nemusel pak po smrti se věčně věků štvát a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát."G Emi C Ami Emi R: Jupijahej, jupijahou, to přízraky táhnou tmou, to přízraky táhnou tmou.