Všiml jsem si jedné věci jak oficiální kecy musí člověk doopravdy brát Za frází se pravda skrývá v našich zemích to tak bývá že se musí člověk řečí bát Když ti řeknou že je třeba do popelnic tvrdej chleba neházet a nakrmit s ním brav můžeš si být skoro jistej na zdražení už se chystej do fronty se pomalu už stav Léta takhle rok za rokem jdou nám už tyhle věci nepřijdou zvykli jsme si život takhle brát co nám koneckonců může dát Že prej našli ochechuli ve zprávách se člověk doví ale že jde dopis čtrnáct dní o tom nikdo nic nepoví v kuloárech se jen doví že se chystá válka poslední My který jsme válku znali díváme se jen tak zdáli jak maj mužský velký ramena za svým názorem si stojí a my po kolen v hnoji víme co to všechno znamená Svět je dávno zcela jinej tak si se mnou píseň zpívej smůla má že tohle je má zem Dívat se na barvotisky sevřený mít pořád pysky tohle nemít to je to co chcem Možná že by to jen chtělo mít v pořádku svoje tělo sebrat se a prostě vypadnout jenže svět je jenom jeden po prosinci bejvá leden a my nevíme kam dál se hnout Všiml jsem si jedné věci jak se můžou čtyři deci podepsat na jednu písničku tak se kolem sebe dívej zavři pysk a mlč a zpívej nesedni na tuhle vějičku